blatnické nezávislé noviny
Úvodní stránka
Aktuality
Zajímavosti **
Kultura
Historie
Pamětihodnosti
Sport     
L. Lahuta ***
Děti a rodina
Správa obce
Společenská kronika
Názory čtenářů
Archiv
Návštěvní kniha
Odkazy
redakce
 
  počítadlo.abz.cz
O Božím milosrdenství mezi námi
Zuzana Skočíková 6
.2.2017


P. Ladislav Heryán, SDB
                                                             foto Zuzana Skočíková

Před zaplěným hledištěm v podkroví Domu Svaté Rodiny v Blatnici pod Svatým Antonínkem v téměř dvouhodinovém programu se ve skvělé kondici představil oblíbený kněz Ladislav Heryán. Rodák z Petřvaldu již mnoho let působí v Praze a je právem nazývaný tak trochu jiný farář.
O prvním únorovém víkendu představil docela novou knihu Exotem na této zemi s podtitulem O Božím milosrdenství mezi námi. K přednášce neodmyslitelně patřila muzikantská část, ve které zazněly písně U2 nebo Halelujaj Leonarda Cohena. Právě ta se stala  pocitově nejsilnějším momentem, kdy se ke zpívajícímu knězi přidalo téměř celé osazenstvo a píseň zazpívali společně.

Ladislav Heryán je známý salesiánský kněz, biblista a vysokoškolský pedagog. Za komunismu tajně vystudoval teologii a ve snaze odcestovat na misie do Afriky emigroval do Říma. Do Afriky se nedostal a po revoluci se vrátil zpátky do Československa. V dnešní době působí v Praze jako ředitel a kaplan salesiánské komunity v Kobylisích. Přednáší na Vyšší odborné škole Jabok, Institutu ekumenických studií a Evangelické teologické faktultě Univerzity Karlovy. Ve volném čase je farářem, jak s úsměvem vysvětlil.

A jaký vzkaz oblíbeného kněze je zároveň jeho dlouhodobým poselstvím? No, takovým, jaký nese název jeho knihy, tedy: Boží milosrdenství mezi námi. Ladislav Heryán svými kázáními ovlivňuje nejen věřící, ale také ty, kteří se považují za ateisty. Lidé ho mají rádi jako někoho, kdo staví pomyslné mosty mezi Bohem a těmi, kteří církví opovrhují.

Při přednášce posluchači zažili, jak Ladislav Heryán střídá vlastní myšlenky, s písněmi s českým či anglickým textem, čeština střídala řečtinu či hrebrejštinu, přednes kapitoly ze své současné knihy Exotem na této zemi, ale také z té, kterou právě připravuje. V jedné kapitole píše autor: Jistě bychom rádi věděli, jakým způsobem je Bůh přítomný v našich životních peripetiích, které jsou někdy tak kruté; jak mi jednou řekla jedna paní: "Chtěla bych se zabít, ale bojím se, že to tam bude ještě horší. Je to strašné, nemoci žít, ale nemoci ani umřít. Bojím se Boha, je-li ke mně tak zlý tady, co teprve tam!" Je-li Bůh dobrý, proč se mi to všechno děje, proč mi Bůh nepomůže? Jak je to se zlými věcmi v životě s Bohem? Snad je Bůh dopouští? Snad o nich ví, ale proč je tedy dovoluje, je-li všemohoucí a dobrý?
Ježíš ve shora citovaném textu říká apoštolům: "ani jeden vrabec nepadne na zem bez dopuštění vašeho Otce." Citace je z Českého ekumenického překladu, ale ten se zde snaží doříct více, než ve skutečnosti Ježíš řekl. Řecký text říká prostě "ani jeden nepadne na zem bez vašeho Otce". Ježíš odmítá specifikovat Otcovu roli, to jen překladatel nevydržel tu nejistotu ve způsobu Otcovy přítomnosti a potřeboval do Ježíšových slov vložit to, že Bůh věci "dopouští". Ježíš chce, aby nám stačilo, že je Otec stále s námi. Jestliže říkáme, že Bůh něco působí,  či aspoň dopouští, anebo o něčem přinejmenším "ví", možná si ve skutečnosti tak trochu hrajeme, stavíme se mu na roveň či na jeho místo a máme jej přečteného. Je totiž snažší žít v jistotě, byť pokroucené pravdy než v mnohdy palčivé nejistotě víry. Jenže právě proto je víra vírou, nikoli jistotou...
Kniha už se navíc umístila v první desítce ankety Kniha roku Lidových novin za rok 2016.
ZS


      REKLAMA