blatnické nezávislé noviny
Úvodní stránka
Aktuality
Zajímavosti
Kultura
Historie
Pamětihodnosti
Sport       ***
Děti a rodina
Správa obce
Společenská kronika
Názory čtenářů
Archiv
Návštěvní kniha
Odkazy
redakce
 
    [CNW:Counter]
Svodnice žaluje, volá a prosí
Lubomír Lahuta

Občané. Jsem už sice stará. Narodila jsem se tu kdesi v horách, už před tisíci, možná  i miliony lety. Nevím, nepamatuji se, kdy jsem se narodila. Jedno, ale vím, jsem vaše paměť, vaše minulost, přítomnost, i budoucnost …. 

Na mých březích šuměly stepilé  sosny, ve vrbinách na mých březích ptáci, v mých zátočinách se houpaly ve slunečních paprscích zlatohlavé blatouchy. A v mých vodách se jako stříbřité blesky na bezmračné obloze proháněly rozdivočené ryby, už tu dávno nejsou, vyhynuly. Pod mými břehy měli domov raci, po hladině kroužili střevlíci, vodoměrky, nad vodou se vznášely vážky.

To vše tu bylo, než přišel člověk.
  
Volám o pomoc. Volám vás od Rybníčku až k Loučkám. Nevhazujte do mě staré hrnce, sklo, železo, plastové láhve, cihly a odpadky z rumišť. Nepatří tam. Nestrávím je. Vyvrhnu je na břehy. Mé břehy zpustnou, mé oči oslepnou, mé vody otráví, otráví vaše pole, zahrady, vaše studně. Ovoce z vašich zahrad ztrpkne, mračna komárů a much, které se zrodí nosí nemoci. Neničte křoviny, nekácejte stromy a nevypalujte trávu na mých březích. Ale je to i hradba proti erozi půdy a je domovem užitečných ptáků, kteří vysbírají hraboše na vašich polích a housenky, na vašich zahradách ničících vaši úrodu, ale jsou také okrasou. A vaším plícím pomáhají filtrovat otravné zplodiny všeho druhu. . .

Občané.  Já Svodnice jsem tu, abych vám pomohla zdravě žít. Dělám to jíž tisíce let, ale nemohu tu existovat jako pouhá poslední služka, či jako smetiště.

Jsem součástí vašeho života, jsem tu ve dne i v noci, ať je vítr, deště či mráz. Vždy připravena poskytnout vám odpočinek ve stínu mých olšin, chladivý dech, šumot mých vod, tišící ruch a shon, užitek pro domov tisícům živočichů. Zde si můžete bez obav čerpat mou vodu na zavlažování vašich zahrad.